I když posledních několik zimních období nemůžeme označit za příliš kruté, přesto je energie zapotřebí více než v jiných částech roku. Topná sezona je v plném proudu, světla se rozsvěcují dříve, než je v například v létě zvykem. A to se všechno velkou měrou protkává do energetické náročnosti budovy, jež je každým dnem vyšší. A když se k tomu přidají aktuální vysoké ceny za elektřinu, je logické, že se lidé chtějí více spoléhat na fotovoltaickou elektrárnu dřímající jim na střeše. Jenže jak vlastně fungují během zimy, kdy slunce příliš nesvítí?
V létě vyrobí a v zimě si vezme zpět
Zejména když na solární panely napadne velká vrstva sněhu se majitelé solárních elektráren obávají, aby se vyrobilo alespoň něco. Světlo sice je, ale sluníčko teda není zrovna nejsilnější. Ale to je jenom naše domněnka. Bylo vědecky prokázáno, že zimní slunce je daleko agresivnější než sluníčko jarní nebo letní.
Kromě toho zimě předchází poměrně prosvícené období, během kterého si solární elektrárna vstřebává a shromažďuje elektřinu, kterou následovně nabízí svým uživatelům během zimní, chladné sezony.
Je třeba si uvědomit, že během letního slunovratu k nám může dopadnout až dvacetkrát více sluneční energie než za zimního dne. V létě se však tolik energie nepotřebuje, elektrárna si ji proto nechává v zásobě a tasí je v okamžiku, kdy je elektřiny více potřeba.
Kombinace fotovoltaiky a akumulace elektřiny
Odborníci však kvůli zmíněnému (čili tomu, že se během zimy neprodukuje tolik solární energie) doporučují směřovat svou pozornost na kombinované řešení, které spojuje fotovoltaiku a akumulaci elektřiny. Naštěstí, podle posledních statistik, se skutečně většina domácích fotovoltaických elektráren s akumulací elektřiny do baterie pořizuje, a to ostatně i proto, že se i na toto řešení vztahuje dotace z programu Nová zelená úsporám.