Již okolo roku 1839 se Becquerel zabýval fotovoltaickým jevem. Jeho syn Henri pak při výzkumu fluorescence solí uranu objevil radioaktivitu. Za tento objev obdržel v roce 1903 prestižní Nobelovu cenu za fyziku.
Fotovoltaický článek se využil při focení
Plných 45 let poté, co Becquerel objevil fotovoltaický jev, se americkému vynálezci Charlesi Frittsovi podařilo vyrobit první funkční solární článek. Ten byl tvořen seleniovým polovodičem, který měl na sobě tenkou vrstvu zlata. Jeho účinnost se pohybovala okolo jednoho procenta.
Sice se nepoužíval pro výrobu elektřiny, ale zato se skvěle osvědčil jako světelný senzor pro určování času expozice snímku ve fotoaparátu. Jeho objev a vynález se používal ještě během padesátých let minulého století.
P-N přechod změnil vše
Fotovoltaický článek současné podoby byl vynalezen Russellem Ohlem. Americký výzkumník má na svědomí objev P-N přechodu. Zde se jedná o oblast rozhraní mezi polovodičem typu P a polovodičem typu N. Tento přechod umožňuje, že elektrický proud proudí pouze jedním směrem. Tento přechod se dnes používá v diodách nebo tranzistorech, LED osvětlení by bez něj nemohlo fungovat. Účinnost článku byla v té době okolo pěti procent.
Současné technologie se stále zdokonalují a účinnost fotovoltaiky stoupá.